Exposiční lokace

Nalezení vhodného místa pro umístění exposiční kazety a její polohy vůči zdroji se podobá volbě správného úhlu pohledu při exposici fotografické světlocitlivého materiálu. Na výsledku snímaného pole se podepíše několik hledisek, které je důležité studovat a naučit se je chápat a využívati ve prospěch ztělesnění zamýšlené idei.

Hora Milešovka

Milešovka, jakožto hora s nejvyšším úhrnem přímých zásahů bleskem (2-3 zásahy ročně), byla zvolena pro pokus exposice elektrostatickým výbojem. Pravděpodobnost saturované expozice magnetofonového pásu byla velice mizivá, přesto bylo upřednostněno toto řešení před simulováním výboje v laboratorním prostředí.

Dne 11.10. 2012 byla po bezmála třech měsících vyzvednuta kazeta s observatoře na Milešovce. Bouřková aktivita nám však nepřála. Po dobu expozice nedošlo k žádnému přímému zásahu bleskosvodové konstrukce, na které byla kazeta připevněna. Během exposice bylo zaznamenáno několik bouřkových aktivit v bezprostředním okolí hory Milešovky, avšak ani to nestačilo pro syté naexponování magnetického pásu.

Přesto, že na pásu nebyl nalezen záznam v běžných úrovních, pokusili jsme se pomoci amplifikačních algoritmů posunout slabý signál o36dB do slyšitelné hladiny. Nečekáné bylo zjištěni, že v záznamu kromě hučení vnitřních obvodů magnetofonu je také zpočátku postřehnutelný kmitočet kolem 130Hz, které se postupně slábne.

Rychlost přehrávání pásu v magnetofonu během přepisu do digitálního podoby signálu byla 76,2 cm/s

Neodymový magnet

Neodymové magnety přesněji Nd₂Fe₁₄B jsou směsí neodymu, železa a boru. Tento materiál je v současnosti nejnovějším a nejsilnějším typem magnetu s vynikajícími magnetickými vlastnostmi a vůbec nejvyšší vnitřní energií jako je remanence a energetická hustota. Magnety uvedeného typu jsou schopny unést více než tisícinásobek vlastní váhy a magnet o velikosti malé mince tak může udržet železný předmět o hmotnosti kolem 10 kg.

S pomocí těchto vysoce silných magnetů lze na magnetofonovém pásu vztvářet rytmické struktury, podobně jako bychom malovali na pás štětcem.

Rychlost přehrávání pásu v magnetofonu během přepisu do digitálního podoby signálu byla 38,1 cm/s.
Záznam je v ukázce 4x zopakován pro lepší navnímání. Doporučujeme poslech se sluchátky.

Na níže uvedeném obrazku je zřetelné, jak se od sebe navzájem liší 8 kanalů získaných reprodukcí naexponovaného magnetofonového pásu.

ČVUT - simulace blesku

Jak již dříve bylo předestřeno, naším cílem byla i simulace vysokoprodých jevů podobajících se výbojům výsokého napětí v atmosféře. Po domluvě s laboratoří na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze jsme vytvořili několik pokusů na magnetofonovém pásu. Využito bylo speciálního zařízení schopného produkovat výboje o síle řádově několik desítek kilovoltů s následujícími parametry půlvlny: 8 μs doba čela, 20 μs doba půltýlu (viz. niže přiložený obrázek z osciloskopu).

Pokusných procedur provedeno hned několik a zde uvedeme ty nejvíce vypovídají. Parametry, kterými se od sebe jednotlivá měření lišila byly:
- tvar smyčky měděného vodiče s průřezem 4mm² a 10mm²
- síla vysokého napětí procházejícího drátem s velmi malým odporem (5kV, 10kV, 15kV)
- poloha vodiče vůči kazetě s uloženým magnetofonovým pásem

Pohled do laboratoře vysokého napětí na ČVUT v Praze, kde probíhalo naše experimentování.

Celkem zde bude uvedena dokumentace tří exposic, ze kterých je nejvíce patrný vliv elektromagnetického pole.

Spirála
Exposiční kaseta o velikosti 26x400x250mm byla umístěna do středu spirálovíté smyčky z naohybaného vodiče (10mm²). Napětí půlvnlny procházející drátem v okamžiku exposice bylo 14kV. Drátěná spirála v tomto připadě měla i podpůrnou funkci a držela spirálu 12cm nad úrovní pracovní plochy, která by svým uzemněním mohla působit znatelné úbytky energie elektromagnetického pole v okolí vodiče.

Při posuvu pásu v magnetofonu rychlostí 19,05 cm/s je záznam reprodukován takto:

Jednotlivé stopy můžete vidět níže. Je zajímavé, že právě při exposici spirálou je vidět na záznamu stop dva uzle elektromagnetického vlnění, jež se kolem vodiče vytvořilo. Tato expozice byla vůči pásku svým elektromagnetickým polem vůbec nejintenzivnější.

Téčko
Exposiční kaseta o velikosti 26x100x400mm byla umístěna pod smyčku z měděného drátu ve tvaru T a o pruřezu 4mm². Napětí půlvlny procházející vodičem v okamžiku exposice bylo 16kV. Tím, že vodič byl přiložen pouze k jedné ze stran kasety, došlo tak k prosycení elektro magnetickým polem pouze v bezprostřední blízkosti - vrchnich vrstvách.

Při rychlosti přehrávání pásu 38,1 cm/s zní záznam exposice následovně:

Na níže uvedené vizualizaci je zřetelný kromě vrstevnatosti proexponování materiálu kosještě jeden zajímavý fakt.

Místo s útlumem signálu v 2 min 05 sek našeho záznamu, které trvá 1,8 sekundy a ve vzdálenosti 1,09 sek od jeho počátku se objevuje jeden výrazný kmit, je jedním z nejdéle trvajících útlumů naměřených v laboratorních podmínkách i celkově v rámci našeho dlouhodoběho měření.

Prstenec
Exposiční kaseta o velikosti 26x200x200mm byla umístěna do kruhové smyčky z měděného drátu o pruřezu 4mm². Napětí půlvnlny procházející vodičem v okamžiku exposice bylo 16kV.

Při rychlosti přehrávání pásu 76,2 cm/s zní záznam exposice následovně:

Pás měl časovou osu v kazetě orientovánu při pohledu na dokumentační fotografii od vrchu směrem dolů. V tomto připadě také poprvé stojí kazeta přimo na speciálním stole, jehož kovová konstrukce s pracovní polochou jsou uzemněny a deska je izolována tenkou vrstvou PVC. Čemuž lze přikládat důsledek radikálního útlumu exponovaného pásu od 2 min 27 sekundy.

Tramvaje

Je zajímávé, že v běžném životě jsme velmi často obklopeni silnými zdroji elektromagnetické indukce aniž bychom si tento fakt uvědomovali. Jedním z takových míst je například vlak tramvajové dráhy. U starších souprav T3 je vždy jeden trakční motor o výkonu 40kW na každou nápravu. Přístupnost k motorům je pouze ze spodu soupravy a proto se umístění expozičních kazet muselo provádět ze "zákopu" v depu.

Hledání pozice pro umístění expoziční kazety vyžaduje pečlivé zvážení několika kritérií. Těmi jsou v první řadě konstrukční řešení motoru tramvaje, dále bezpečnost a možnost dobré fixace ke stroji.

Exposice proběhly dvě, výše uvedený záznam pochází z historické tramvaje a níže uvedený z legendární tramvaje T3. Na nahrávkách je slyšitelný pouze šum. Elektromagnetické pole v okolí trakčních motorů jejichž průběhy střídavých proudů jsou natolik plynulé, že se na páse žádný remanentní magnetismus nezanechá.

Transformátory

Dalším velice specifickým zdrojem elektromagnetické indukce jsou transformátory ruzných konstrukcí. Jednou velice speciální stavbou je právě mazací pec na audiokazety, která při správném použítí záznam na magnetickém pásu maže. My jsme však naši kasetu s pásem nechali ve štěrbině, která je umístěna mezi dvěmi silnými cívkami transformátoru. Přivedli jsme síťovým spínačem transofrmátor pod napětí a po několika vteřinách jej zase vypnuli, aniž by s kasetou bylo ve štěrbině pohnuto. V okamžik odpojení střídavého napětí od transformátoru došlo k rázovému přerušení sinusového napájení cívek, což mělo za následek velice prudký pokles elektomagnetické indukce v okolí transformátoru a tudíž i zanechání zbytkového magnetismu na pásu.